Historie
Koňaku a Armagnaku
Historie Armagnaku a jeho „ léčivé účinky “. Armagnac je nejstarším vinným destilátem vyráběným ve Francii od počátku 14. století. Je znám svými léčivými účinky.
Dílo Mistra Vital Dufour : „ Velmi poučná kniha o tom, jak si zachovat pevné zdraví a udržet si kondici “, byla napsána okolo roku 1310 a objevena ve Vatikánském archivu. Její autor, bývalý student medicíny, byl převorem v klášterech v Eauze a v St. Mont.
„ Tato pálenka, užívá-li se jí střídmě a jako léku, má 40 ctností a pozitivních účinků. Z léčivých účinků můžeme zmínit zejména následující :
Pijeme-li ji s mírou, tříbí ducha, vyvolává staré vzpomínky, činí člověka nade vše šťastným a pomáhá uchovat si mládí a oddaluje stáří.
Jako kořalka nebo grog působí blahodárně proti bolesti hlavy způsobené nachlazením.
Ponechá-li se chvíli v ústech, rozvazuje jazyk a nesmělému dodává odvahu.
Je možné s ní konzervovat vajíčka a syrové nebo vařené maso. A přidáme-li bylinky, vytáhne z nich všechny blahodárné vlastnosti. Hojí zarudlé, zanícené a slzící oči.
Pijeme-li ji s mírou, léčí žloutenku a dnu.
Obklady z Armagnaku hojí rány.
Častá mazání dokáží rozpohybovat ochrnutou končetinu.
Tiší bolesti zubů a odstraňuje nepříjemný zápach.
Při pravidelném kloktání léčí zarudlý krk.
Léčí bolesti uší a hluchotu, pomáhá proti vředům.
Odstraňuje žlučové a ledvinové kameny. Kéž bychom občas pili s mírou...
U lidí trpících malomocenstvím, pijí-li ji s mírou, zabraňuje dalšímu postupu nemoci.
Občas a v střídmé míře je vhodná i pro těhotné ženy “. V nedávné době byly na univerzitě ve Vancouvru v Kanadě a na univerzitě v Bordeaux ve Francii předloženy diplomové práce, které prokázaly pozitivní účinky armagnaku v boji proti škodlivým volným radikálům a při ochraně proti agregaci krevních destiček, která je jednou z příčin kardiovaskulárních nemocí. Je to tzv. francouzský nebo spíše gaskoňský paradox. Mezi 15. a 17. stoletím se obchod s Armagnakem zdárně rozvíjí a pálenka je k dostání na mnoha trzích po celém Gaskoňsku.
Úloha Holanďanů
L'ArmagnacV 17. století Angličané zakázali dopravovat přes řeku Garonne veškerá vína, která nepocházela z oblasti Bordeaux. Holanďané tak začali víno destilovat na pálenku, na kterou se nevztahovalo embargo. Aby nedošlo k výkyvům mezi dobrými a špatnými ročníky, Armagnac se ukládal do dubových sudů. Stejně jako u koňaku se po několika letech přišlo na zázrak, který dub vykonal. Armagnaku dodal plnost a vyváženost, vytříbil aroma a dodal mu krásnou bronzovou barvu. Spojením dubu a Gaskoňské pálenky tak vznikl Armagnac, který je dnes známý po celém světě.
Le CognacPočátky historie koňaku spadají do 16. století, tedy o 200 let později než počátky Armagnaku. V těchto dobách přijížděly holandské lodě do oblasti Charentes nakládat proslulá vína. Po řece se dostávali až do města Cognac, v té době známého především díky skladu soli z 11. století. Zdejší vinice produkovaly kvalitní víno. Brzy ho ale bylo takové množství, že bylo velmi obtížné ho prodat. Navíc tato nízkoalkoholická vína špatně snášela námořní dopravu. Cesta k holandským břehům totiž trvala několik týdnů. Holanďané tedy, ve snaze omezit přepravované množství a tím náklady, začali uvažovat o tom, že by víno mohli pálit. A tak vznikl tzv. Brandwijn, který dal jméno dnešní brandy. Ve snaze získat po návratu do Holandska původní víno, přidávala se do brandwijn voda. A pak jednoho dne objevili zapomenutý sud. Brandwijn v něm zrál několik let. Tekutina, poté co přišla do kontaktu s dubem, se přeměnila na jemný a aromatický alkohol. A tak vznikl koňak, který se o několik století později stal nejslavnější světovou pálenkou.
Epidemie révokazu
V 19. století se vinice v oblasti Cognac rozkládají na ploše 280 000 hektarů. A v roce 1875 bylo 80 % vinic zničeno révokazem. Po této katastrofě byly vinice znovu obnoveny a vysázel se druh Ugni blanc, který je odolnější. Stejný osud čekal i Armagnac. Téměř 10 tisíc hektarů vinic zničila ta samá epidemie. A i zde byl poté na nových vinicích vysázen Ugni blanc.
